Oslovení v e-mailu | Formální korespondence

Špatné oslovení může být pěkné faux pas. Jak se mu vyhnout si ukážeme v dnešním článku. Stačí dodržovat několik pravidel, která si vysvětlíme i s příklady.

Minule jsme si řekli, jak napsat předmět e-mailu a také proč si zavolat na pomoc korektora textu.

Čím začít e-mail?

Samotný e-mail vždy začínáme oslovením adresáta (toho, komu e-mail píšeme), i když píšeme nějaké instituci. Každou instituci totiž někdo zastupuje.

Oslovení musí být v 5. pádě (píšeme tedy Vážený pane Nováku, nikoliv Pane Novák). Velmi často používané a zdánlivě univerzální Dobrý den se pro formální korespondenci nehodí.

Jak tedy zjistíme, jestli dotyčného/dotyčnou oslovit příjmením, funkcí, nebo titulem?

Tři jednoduché otázky

Řídíme se třemi jednoduchými otázkami:

1. Znáte jméno adresáta?

Jestliže jméno neznáte nebo nevíte komu píšete, použijte univerzální oslovení: Vážená paní / Vážený pane. Pokud jméno znáte, je nutné zjistit, jakou má adresát funkci, případně titul.

2. Jakou má adresát funkci?

Funkcí se myslí např. ředitel, rektor, redaktor, starosta… Ale pozor, pokud je to funkce nižší a méně významná, oslovíme příjemce raději jiným způsobem. Jestliže oslovujeme ženy, dbáme na správné přechylování: Vážená paní ministryně, ředitelko (nikoliv paní ředitelová).

V případě, že nebudete oslovovat adresáta jeho pracovní funkcí, oslovte jej titulem či hodností:

3. Má dotyčný/dotyčná titul nebo hodnost?

Je důležité oslovit nejvyšším dosaženým titulem (nejvyšší hodností). Opět platí, že nižšími tituly (zpravidla nižší než magistr) neoslovujeme. Příklady: Vážený pane doktore, Vážený pane kapitáne. U žen si dáváme pozor na přechylování: Vážená paní doktorko, Vážená paní kapitánko.

V případě, že váš adresát nemá titul a vy neznáte ani jeho funkci, oslovte jej příjmením. Například: Vážený pane Nováku, Vážená paní Nováková.

Zdá se vám to složité? Postupujte podle tohoto jednoduchého grafu:

1. Funkce -> 2. Titul (hodnost) -> 3. Příjmení

Dvě pravidla, abyste se do toho nezamotali

Zaprvé dodržujeme pravidlo, že funkce má přednost před titulem. Pokud tedy píšeme starostovi našeho města, který zároveň získal titul PhD., oslovíme jej Vážený pane starosto.

Zadruhé neoslovujeme funkcí (titulem, hodností) a příjmením současně. Opět vám pomůže jednoduchá tabulka.

Špatný příklad:	Správný příklad:
Vážený pane doktore Nováku	Vážený pane doktore
Vážený pane řediteli Nováku	Vážený pane řediteli